Otevřené podílové fondy

Otevřené podílové fondy

Při využívání spořicích či investičních produktů rozlišujeme dva základní typy rizik:

Kreditní riziko

Jedná se o riziko selhání protistrany. Pokud uložíme peníze do banky, podstupujeme kreditní riziko. To spočívá v tom, že v případě úpadku banky, nemusíme dostat všechny vložené peníze zpět. I když jsou peníze v bance pojištěny ze zákona prostřednitvím tzv. Fondu pojištění vkladů, může náhrada vyplacená z Fondu pojištění vkladů nějaký čas trvat, anebo nemusí stačit. Klient banky je pojištěn do limitu 100 tis. EUR.

Existují však investiční nástroje, na které se pojištění vkladů nevztahuje a u kterých podstupuje investor kreditní riziko. Jedná se např. o nákup dluhopisů, nákup směnky a jiných cenných papírů, kde se emitent cenného papíru zavazuje, že investorovi na konci vrátí vloženou částku. Zda tento závazek splní či nikoliv, je vlastně definicí kreditního rizika.

Finanční produkty, ve kterých podstupuje klient kreditní riziko, jsou:

  • vklad u banky
  • vklad u stavební spořitelny
  • vklad u družstevní záložny
  • investice do dluhopisu
  • investice do směnky

U produktů, kde investor podstupuje kreditní riziko, není majitelem investovaných peněz. Za investované prostředky obdrží určitý druh "smlouvy", která má z právního pohledu status pohledávky. Tuto pohledávku v případě úpadku protistrany (banky, penzijního fondu, emitenta dluhopisu či směnky) musí vymáhat.

 

Investiční riziko (riziko kolísání hodnoty portfolia)

Toto riziko zajímá investora vždy v situaci, kdy je právoplatným majitelem daného aktiva. O tomto investičním riziku mluvíme u následujících typů investic:

  • investice do otevřených podílových fondů
  • investice do akcií
  • investice do drahých kovů
  • investice do nemovitostí
  • investice do cizí měny
  • majetkové podíly ve společnostech apod.

Ať už vlastníme jakýkoliv typ investičního aktiva (podílový list, nemovitost, zlato, akcii či jiný typ podílu ve společnosti), musíme mít na paměti, že hodnota tohoto majetku v čase kolísá. Smyslem investování do tohoto typu nástrojů nespočívá v tom, že získáváme úrokový výnos, ale že nakoupíme aktivum za určitou tržní cenu (v případě otevřených podílových fondů používáme pojem kurz) a máme zájem toto aktivum prodat za cenu vyšší. Rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou určuje investorův zisk (event. ztrátu).

Pokud se nám o investici někdo stará (např. správcovská firma o nemovitost, nebo investiční společnost o podíl ve fondech), případný úpadek této společnosti nemá přímý vliv na spravovaný majetek. Majitel aktiva se může kdykoliv rozhodnout změnit správce svého majetku.

 

Investice do otevřených podílových fondů

Z výše popsaného nám vyplývá, že se jedná o typ investice, kdy je klient (investor) majitelem svého podílu v podílovém fondu. Investice do podílových fondů se provádí velmi jednoduše:

  1. klient si vybere fond, který odpovídá jeho investičnímu profilu (dále viz níže)
  2. podepíše smluvní dokumentaci s investiční společnosti
  3. pošle peníze banky, která spolupracuje se správcovskou společností (správcovská společnost se nestává majiteli peněz klienta)
  4. pověřená banka (tzv. depozitář) provede nákup investičních nástrojů na kapitálovém trhu (dle pokynu investiční společnosti)
  5. investiční nástroje (akcie, dluhopisy) nakoupené v podílovém fondu jsou přepočítány do tzv. podílových listů (majiteli všech podílových listů jsou investoři)
  6. klient obdrží informaci, kolik si za svou investici nakoupil podílových listů (počet nakoupených podíl. listů = investovaná částka / kurz podílového fondu)

Klient, jakožto majitel podílových listů, se může kdykoliv rozhodnout, že své podílové listy prodá. Otevřený podílový fond je povinen od klienta tyto podíly zpět odkoupit za aktuální tržní cenu (kurz podílového fondu).

 

Hlavní výhody investování do otevřených podílových fondů

  • široká nabídka fondů (v ČR registrováno více než 1.500 fondů) - klient si může vybrat fond, který nejlépe odpovídá jeho investičnímu profilu
  • profesionální správa - fondy spravují odborné týmy portfoliomanažerů (správný výběr investičního manažera je pro budoucí vývoj investice klíčový)
  • široká diverzifikace (rozložení rizika pomocí investice do velkého množství investičních nástrojů)
  • zpravidla vyšší výnos než v bance (při správném výběru fondu by klient měl získat vyšší výnos než v bance, cílem by mělo být samozřejmě i překonání inflace)
  • likvidita - při žádosti o prodej podílů obdrží klient peníze na účet obvykle do 1 - 3 týdnů
  • daňový zvýhodnění - pokud od investice uplynuly alespoň 3 roky, je výnos ze zisku osvobozen od daně z příjmu

 

Na co by neměl klient při investici do fondů zapomínat

  • hodnota fondu v čase kolísá
  • návratnost investice ani výnos není garantován (kromě několika typů zajištěných fondových produktů, kde ale opět klient musí akceptovat kreditní riziko)
  • není jednoduché vybrat si z velkého množství nabízených fondů

 

Pravidelné investování do OPF = omezení kolísavosti + solidní výnos

Do otevřených podílových fondů je možné investovat i pouze pár set korun měsíčně. A právě pravidelná investice představuje velmi rozumnou investiční strategii. Je postavení na tzv. cost-average efektu, který znamená, že zmíněnou kolísavost hodnoty fondy potlačíme tím, že nakupujeme podílové listy v pravidelných stejně dlouhých intervalech (tedy např. měsíčně).

U jednorázové investice do fondů má investor v případě poklesu fondu jedinou možnost, jak dosáhnout zisku: počkat, až kurz vyroste na vyšší úroveň, než byl nákupní kurz

Nikdo ale nemůže vědět, jak dlouho to bude trvat. Zkrátit tuto dobu může investor tak, že přikoupí podíly za nižší kurz (nakoupí za stejnou částku více), čímž zprůměruje nákupní ceny investice: při poklesu kurzu sníží průměrnou nákupní cenu a při následném nárůstu bude stačit, aby se fond dostal nad úroveň této nižší průměrné nákupní ceny.

Pochopení efektu pravidelného investování umožňuje klientovi dosáhnout velmi zajímavých výnosů, aniž by se obával kolísavosti kurzu. Dokonce se dá jednoduše dokázat jak výpočtem, tak praktickými příklady, že investor dosahuje zajímavých výnosů právě díky kolísavosti fondu. A je to z toho důvodu, že pokles kurzu o 20 % znamená, že následně fond musí vyrůst o 25 %, aby dosáhl původní hodnoty. Pokles o 10 % vyžaduje následný minimálně 11 % nárůst. Ale pokles fondu o 50 % vyžaduje až 100 %ní následný nárůst na původní hodnotu. Vyplývá z toho, že čím větší propad fond zaznamená, tím procentuálně vyšší nárůst musí vynaložit na dorovnání propadu.

Přestavme si situaci, že klient má k dispozici 100 tis. Kč na investici. Tuto částku ovšem nezainvestuje najednou, ale rozdělí ji do dvou 50tisícových investic. Na začátku investice bude kurz fondu 1 Kč za podílový list (PL), nakoupí tedy 50 tis. podílových listů. Za šest měsíců dojde k dramatickému poklesu na akciových trzích a vybraný fond zaznamná pokles o 50 %, tedy na hodnotu 0,5 Kč/PL, což představuje "slevu" 50 % na další nákup. Klient tedy z druhé investované částky nakoupí 50 000/0,5 = 100 tis. PL. Celkem bude mít nakoupeno 150 tis. PL. Až se fond dostane na svoji původní hodnotu 1 Kč/PL, investor již dosáhne solidního zisku: jeho investiční portfolio totiž v tu dobu bude mít hodnotu 150 tis. Kč, tedy výnos 50 %.

Pokud by ale investor zainvestoval celých 100 tis. Kč najednou, neměl by možnost při poklesu kurzu přikoupit levnější podíly. Následně by při hodnotě kurzu 1 Kč/PL nedosáhl zisku, ale pouze se by se dostala aktuální hodnota portfolia na úroveň investované částky. Pravidelné investování tedy efektivně využívá kolísavosti fondu k tomu, aby z levnějších nákupů přinášela klientovi rychleji výnos.

 

Věštění z křišťálové koule

Občas se setkáváme s tím, že je klientovi nabízen produkt takovým způsobem, že mu prodejce popisuje, jak se bude trh v budoucnu vyvíjet. V takové situaci je třeba mít na paměti, že žádná analýza investičních nástrojů nedokáže 100 %ně predikovat budoucí vývoj. Je pravda, že mnohé analýzy dokáží upozornit na mnohé skutečnosti a tím pomoci při výběru produktu, vždy ale při investování do aktiv, které mění v čase svoji hodnotu, že budoucí výnos není garantován.

Zároveň platí, že žádný člověk na světě nedokáže vysvětlit všechny vzájemné souvislosti budoucího vývoje na finančních trzích a tedy ani jeho budoucí vývoj.

Existuje pouze jediný návod, jak postupovat při výběru investičního nástroje: nevsázet vše na jednu kartu - tedy diverzifikovat!

Rozumně poskládané investiční portfolio investorovi umožní v případě korekce na trzích efektivně reagovat. Je třeba si uvědomit, že existují investiční nástroje, které se v průběhu času vyvíjí proti sobě - jsou tzv. negativně korelované. Například dlouhodobě můžeme pozorovat, že pokud v jednom období rostou akciové trhy, ve stejném období buď stagnuje či klesá cena zlata (či jemu podobných komodit). V době finanční krize v letech 2007 - 2009 došlo k výraznému poklesu akciových kurzů, ale ve stejném období začala významně růst cena ropy. Později se trend jak u ropy, tak u akcií obrátil: akcie začaly růst, ropa klesat.

Klient má možnost nakoupit do svého portfolia jak typické akciové fondy, tak fondy komoditní, které nakupují např. právě ropu, zemní plyn apod. Stejně tak klient může nakupovat fondy investující do firem, které těží a dále zpracovávají zlato, stříbro aj. drahé kovy. Vývoj fondu kopíruje vývoj komodity, se kterou obchoduje. Tím, že jsou aktuální investiční možnost pro investory téměř neomezené, má každý klient možnost poskládat si investiční portfolio tak, aby dostatečně investora chránilo v případě korekce na trzích.

Máte-li k sestavení investičního portfolia dotazy, neváhejte nás kontaktovat.